POZOR, BUDE SOUTĚŽ!

11. 3. 2016

STAROSTA, ŘEDITEL ŠKOLY I ŠÉF FIRMY SE DNES SHODNOU: V ČESKU JE PROBLÉM VYSOUTĚŽIT VEŘEJNOU ZAKÁZKU A ZÁROVEŇ DODRŽET PŘÍSNÁ PRAVIDLA. POSLANCI TENTO TÝDEN SCHVÁLILI NOVÝ, PRŮLOMOVÝ ZÁKON O TENDRECH. MÁ BÝT JEDNODUŠŠÍ A PRUŽNĚJŠÍ. OPRAVDU BUDE?

Vladimír Bílý řeší se svými lidmi ty největší projekty – jako středoevropský ředitel britské společnosti Gleeds měl na starosti například stavbu laserového výzkumného centra v Dolních Břežanech u Prahy za 6,8 miliardy. Když ale dojde na to, jak v Česku takovou zajímavou zakázku vůbec získat, musí tým ředitele Bílého opustit svět krásných vizí a ponořit se do papírů. „Často se soustřeďujeme na to, jestli máme v nabídce správně očíslované stránky a zda jsou svázané šňůrkou. Protože takový detail vám dokáže shodit několikaměsíční práci,“ vysvětluje Bílý.

Je to tak – zákon o veřejných zakázkách, podle nějž se ročně utratí kolem 600 miliard korun, říká, že stačí třeba jen formální chyba – špatně vyplněná kolonka, jedno nedodané potvrzení, jeden zapomenutý podpis. A firma, která o zakázku usiluje, z tendru vypadává. Poslanci ve středu udělali důležitý krok, aby to už napříště nebylo tak přísné. Sněmovna schválila dlouho očekávaný nový zakázkový zákon, který dává veřejným soutěžím nová pravidla. Aby už nebyly tak složité, zavalené administrativou, nehospodárné a náchylné k podvodům a korupci. Tak například ten chybějící papír, který je dnes důvodem pro vyřazení ze soutěže, bude moci firma dodat později – a tendr poběží dál.

Změn v novém zákoně, jednom z nejdůležitějších, schválených vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD), jsou stovky. Především má odstranit to, na co si stěžovali starostové a vysocí úředníci po celé zemi: že dnes musí vybírat vítěze zakázek jen podle nabídnuté ceny. Což často vede k tomu, že zvítězí sice levná firma, ale práci neudělá pořádně. Už nyní sice starostové mohou soutěž svázat i jinými podmínkami, ale většinou to nedělají. I proto, že hodnocení nabídek je pak složitější. „Přitom to nedává smysl.

Když si budete opravovat chalupu, taky se ve vesnici zeptáte na nejlepšího tesaře. A teprve potom budete řešit, jak je drahý,“ diví se Vladimír Bílý ze společnosti Gleeds.

Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO), v jejímž úřadě nový zákon vznikl, se tohle mění: zadavatelé zakázek budou muset kromě ceny brát v úvahu i jiná kritéria. Takže když si například bude úřad kupovat kopírky, může si dát do podmínek, že důležitou roli při hodnocení nabídek bude hrát cena provozu a servisu po dobu životnosti přístrojů. „Spoléháme na to, že se to bude hodně využívat a zlepší to kvalitu zakázek,“ věří Šlechtová.

Kritici ale namítají, že zákon stejně dává zadavatelům zakázek prostor dál vybírat jen podle ceny. „Pořád to bude nejsnazší,“ říká Lucie Žilková, právnička poradenské společnosti Otidea, která se zaměřuje na veřejné soutěže a která už dříve průzkumem zjistila, že podle ceny teď posuzuje zakázky 75 procent zadavatelů.

Pokání drzé firmy – a vše bude v pořádku?

Zákon také nově řeší takzvaného „drzého uchazeče“. Je to třeba firma, která už jednou ve městě opravovala silnici – a zůstala po ní odfláknutá práce, reklamace nebo třeba později kvůli dluhům spadla do insolvence. Ani přes špatné zkušenosti jí dnes nikdo nemůže zabránit, aby se do soutěží hlásila dál. „Modlíme se, abychom na ni zase nenarazili,“ říká například Ctirad Mikeš, starosta středočeského Mělníka, který se do dnes dohaduje se společností, která ve městě opravovala vozovku.

Napříště bude možné takovou firmu z tendru vyřadit – radní a úředníci ale budou muset mít vše dobře vyargumentované, aby nešlo o diskriminaci. Své rozhodnutí budou muset podložit třeba doklady o reklamacích nebo znaleckými posudky, že minulá zakázka dopadla špatně. Na druhou stranu, dnes se dá těžko odhadnout, jestli se vůbec tahle novinka bude v praxi používat. Někteří odborníci si myslí, že spíš ne: starostové prý nebudou riskovat, že neseženou dost přesvědčivých argumentů pro vyloučení firmy a že pak prohrají spor u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Navíc „drzá“ firma bude moci podle zákona projít jakousi očistou – když dokáže, že se z minulých chyb poučila a udělala taková opatření, aby už příští zakázky neskončily průšvihem. Podle ministryně Šlechtové ale nepůjde udělat jen nějaké kosmetické změny, třeba vyměnit pár zaměstnanců. „Chystáme manuál, ve kterém detailně popíšeme příklady, na základě kterých lze uchazeče vyloučit,“ slibuje Šlechtová. Třetí fenomén dneška – souvisí právě už se zmíněným hodnocením jen podle peněz – jsou takzvané podstřelované ceny. To když firma ví, že nedokáže postavit nový dům za 50 milionů, ale stejně tuhle částku do soutěže přihlásí, jen aby vyhrála. Spoléhá často na to, že se jí to nakonec podaří nějak uhrát – kupříkladu pozdějším navýšením rozpočtu.

Podle nového zákona bude mít zadavatel možnost předem říct, jakou cenu už bude považovat za nepřiměřeně nízkou. „Pak se musí zeptat na důvod, a pokud dodavatelovu vysvětlení nevěří,může ho vyloučit,“říká ministryně Šlechtová. Ministerstvo právě teď připravuje vzorce, jak tuto cenu vypočítat pro různé druhy zakázek. Protože jiný model je prý u stavebních zakázek a jiný u tendru na poradenské služby. „Jeden vzorec pro všechny veřejné zakázky je chiméra,“ říká Šlechtová.

Nejdřív „podstřelit“, pak se zahojit jinde.

Při projednávání ve sněmovně někteří poslanci navrhovali, aby se „podstřelená cena“ určovala jednotně: pokud bude jedna nabídka například o 20 procent nižší než ostatní, mohla by být vyloučena. Záměr ale i kvůli odporu ministerstva neprošel. „Bez zavedení výpočetních vzorců nebo procentních sazeb nebudou mít zadavatelé jasno, které nabídky je nutné už považovat za mimořádně nízké,“ tvrdí Irena Bartoňová Páková z Hospodářské komory. „Povede to k tomu, že uchazeč zakázku hned na začátku cenově podrazí a bude rovnou počítat s nárůstem až o polovinu. V praxi se tak zakázky prodraží,“předpovídá Bartoňová Pálková. Nízkou cenu v soutěži se nyní firmy občas snaží vyrovnat dodatečnými pracemi. To znamená, že přijdou na radnici s požadavkem: Stavba školy se prodražuje – bylo potřeba udělat víc práce, než se čekalo –, přidejte další peníze. Dnes mohou tyhle takzvané vícepráce tvořit třicet procent původně nabídnuté ceny.

Příběhy z minulosti ukazují, že se s nimi dá velmi dobře čarovat. V roce 2010 Středočeský kraj opravoval domov důchodců v Berouně. Nepřekročitelná cena: 120 milionů. Kromě jedné společnosti nabídly všechny ostatní víc, a tak neuspěly. Jenže kraj později zvýšil rozpočet na 134 milionů se zdůvodněním, že je potřeba jinak vyřešit klimatizaci, odstranit z půdy asfalt a také topit, aby dělníci v zimě nemrzli. „I Nejvyšší kontrolní úřad už několikrát řekl, že za dodatečné práce mohou špatné projekty, špatné řízení zakázky a nekvalitně sepsané smlouvy,“ říká Martin Kameník ze sdružení Oživení, které sleduje veřejné zakázky. Podle schváleného nového zákona se dílčí práce mohou nově zvýšit o polovinu. Ale celá akce se stejně jako dnes nesmí prodražit víc než o 30 procent. Nadto do dodatečných nákladů půjde započítat jen takové, se kterými na začátku nikdo nemohl počítat. Takže vysvětlení z Berouna, že zedníkům byla zima, by v budoucnu zřejmě neprošlo. „Přípustné by bylo, kdyby se zjistilo, že se na stavbě školy objevila nějaká anomálie podloží a stavba se začíná propadat,“ dává příklad vedoucí ministerského odboru veřejných zakázek Vlastimil Fidler.

Jako kdybyste platili za trestní oznámení…“

Dnes nabídky v soutěžích posuzují na radnicích a úřadech celé skupiny lidí – takzvané komise. Nový zákon má být v tomhle jednodušší: u zakázky do 300 milionů bude moci dodavatelskou firmu vybrat klidně jen sám starosta. Dá se předpokládat, že většina zadavatelů zakázek si komise ponechá – už kvůli tomu, aby se vyhnuli podezřením z machinací. „Ale stejně dává zákon obrovskou moc do rukou jednoho člověka. Z praxe vím, že z toho panují dost velké obavy,“ míní Lucie Žiková z poradenské firmy Otidea.

Ministryně Šlechtová vysvětluje, že převážilo, aby se rozhodování o zakázce zjednodušilo, přestože hodnotící komise jsou jistou pojistkou proti korupci. Ale dodává, že podle nového zákona bude napříště vždy jasné, kdo konkrétně o přidělení zakázky rozhodl.

Na poslední chvíli se do zákona dostala jedna podstatná změna, která se dotkne toho, kdo chce, aby se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zabýval férovostí nějakého tendru. Dnes jsou dvě možnosti. Buď je firma přihlášena do soutěže – a pak může podat proti výsledku stížnost, zaplatit kauci a čekat na rozhodnutí úřadu, anebo může kdokoli – ať už v soutěži byl, nebo ne – podat na úřadu takzvaný podnět.

Poslanec ANO Ladislav Okleštěk prosadil ve sněmovně zpřísnění, aby se za podnět automaticky platilo 10 tisíc. „Umožní to úřadu pracovat efektivně a významně omezí podání, která nemají relevantní podklad,“ tvrdí Okleštěk. Pravda je, že si firmy často stěžují, že podněty slouží konkurentům jako způsob, jak zakázky účelově napadat. Ministryně Šlechtová s tím souhlasí, byť 10 tisíc za podnět jí přijde příliš. Někteří právníci rovnou říkají, že je to opatření, které jde proti zákonu. A že ho při první příležitosti soudy zruší. „Je to stejné, jako kdyby občan přišel na policii podat trestní oznámení a na služebně by mu řekli, že před jeho sepsáním nejprve musí uhradit správní poplatek,“ diví se Jan Vych, advokát z pražské kanceláře Vych & Partners.

Nový zákon by měl být účinný od 18. dubna – to kvůli požadavkům Evropské komise. Je jisté, že se datum nestihne, protože zákon ještě musí projít Senátem. Experti odhadují, že po definitivním schválení se počet tendrů propadne. Zadavatelům bude několik měsíců trvat, než se s novými pravidly seznámí.

75% zadavatelů zakázek vybírá dodavatele jen podle ceny, jak ukázal nedávný průzkum společnosti Otidea.
185 dní trvá průměrně soutěž u velké zakázky otevřené všem zájemcům.
600 miliard Kč se loni podle odhadů utratilo ve veřejných zakázkách. V roce 2014 to bylo 577 miliard korun.
15 % zakázek se zadává bez soutěže. Česko je v tom suverénně na prvním místě v Evropě.
40 % z veřejných zakázek se rozděluje „z ruky“. Jde o malé zakázky – do dvou milionů za služby, do šesti milionů na stavební práce

CO SE MĚNÍ:

NEPOVINNÉ KOMISE Zadavatelé už nebudou muset mít povinně komise, které například otevírají obálky nebo hodnotí nabídky. To pomůže především starostům v malých obcích, kde mají se sestavováním komisí potíže. Zadavatelé si k hodnocení mohou přizvat externí odborníky, pokud prokážou, že nejsou ve střetu zájmů.
NEROZHODNE JEN CENA Zákon zakazuje soutěžit práce architektů a projektantů jen z hlediska ceny. U ostatních typů zakázek doporučuje další hodnoticí kritéria, která by zadavatelé kromě ceny měli stanovit – může jít o ekonomickou výhodnost, životní cyklus, sociální dopady nebo vliv na životní prostředí.
DĚLENÍ ZAKÁZEK Nyní platí, že zakázky by se měly dělit, když to „určuje jejich povaha“. Tedy například vyčištění zamořeného území rozdělit na hrubé práce, které zvládne většina firem, a na ty odborné. Nově bude větší tlak na dělení tendrů, pokud to nepůjde, musí to zadavatel náležitě zdůvodnit.
LIMITY Zákon zvyšuje limit pro takzvané zjednodušené podlimitní řízení, pro které platí mírnější pravidla. Až dosud ho bylo možné využít do hranice maximálně 10 milionů korun. Nově se limit zvyšuje až na 50 milionů.
KONEC BLACKLISTU Nový zákon zruší takzvaný blacklist, na nějž antimonopolní úřad zapisuje firmy, které při veřejných zakázkách vážně pochybily a mají zákaz se jich nadále účastnit. Aktuálně je na něm sedm společností. Podle ministerstva stačí, že zadavatelé budou moci sami vyloučit firmu, se kterou mají špatnou zkušenost.
JEDNODUŠŠÍ PRAVIDLA PRO FIRMY Pokud firma udělá v dokumentech pro soutěž formální chybu, bude mít možnost ji opravit. To nyní není možné a zadavatelé tak musí vyřazovat výhodné nabídky jen kvůli banálním chybám.
NAJÍMÁNÍ ADVOKÁTŮ BEZ SOUTĚŽE Státní instituce či města a kraje si budou moci na soudní spory najímat právníky, aniž by na ně musely vypisovat tendry. To proto, aby si mohly vybrat nejlepší, byť drahé odborníky – a nemusely nutně hledět na cenu.
KONTROLA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK I nadále bude zakázky včetně těch za evropské peníze kontrolovat antimonopolní úřad. Ministerstvo chce zabránit tomu, aby se k němu neúspěšné firmy odvolávaly účelově – plánuje proto zvýšit některé kauce za podání k úřadu až na 10 milionů.
PODEZŘELE LEVNĚ Zákon dává zadavatelům nové možnosti, jak vyloučit uchazeče, který nabízí podezřele nízkou cenu. Až dosud mohli pouze porovnat předpokládanou a nabízenou cenu. Nově si budou moci předem určit, která cena je už pro ně podezřele nízká, a pak ji přezkoumat. Nebo mohou stanovit vzorec, podle kterého mimořádně nízkou cenu vypočítají.
Nejvyšší kontrolní úřad už několikrát řekl, že za dodatečné práce mohou špatné projekty, špatné řízení zakázky a nekvalitně sepsané smlouvy. Martin Kameník sdružení Oživení 40% peněz z veřejných zakázek se rozděluje „z ruky“. Jde o malé zakázky – do dvou milionů na služby, do šesti milionů na stavební práce.
MÁTE PROBLÉM? ZAPLAŤTE 10 TISÍC Lidé nebo firmy, kteří chtějí upozornit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na nějakou podezřelou zakázku a nejsou účastníky tendru, budou muset nově za takový podnět zaplatit 10 tisíc. Pro účastníky tendru se nic nemění, dál budou při stížnosti k úřadu platit kauce.
ODKRYJTE SVÉ MAJITELE Návrh zákona předpokládá, že vítězné firmy budou muset kompletně odkrýt svou vlastnickou strukturu až po koncového majitele. Dnes se povinně odkrývají jen majitelé, kteří drží víc než 10 procent akcií.
POLOVINA CENY NAVÍC Zvyšuje se limit pro takzvané vícepráce, což jsou peníze, které dodavatel požaduje navíc proti své původní nabídce. Doposud to bylo 30 procent, napříště jednotlivé dodatečné práce v rámci zakázky mohou narůst až o polovinu, ale konečná hodnota všech změn bude moci být maximálně 30 procent.
JAKÝ MÁTE OBRAT? Firmy dnes při soutěžích předkládají čestné prohlášení, že zakázku zvládnou. Napříště bude moci město při soutěži stanovit, jaký má mít uchazeč obrat. Ale musí prokázat, proč to chce a proč zrovna takovou výši.

CO NEPROŠLO:

LEX BABIŠ Poslanci při projednávání ve sněmovně odmítli, aby se o zakázku nemohly ucházet firmy, v nichž má člen vlády podíl 10 a víc procent. Paragrafy byly namířené proti vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO) a společnostem v rámci jeho Agrofertu.
VÝJIMKA PRO EVROPSKÉ DOTACE Někteří poslanci navrhovali, aby se zrušila povinnost vypisovat veřejnou soutěž u některých akcí z evropských dotací. Přesněji aby zmizelo jedno z pravidel, že se tendr musí konat, pakliže dotace činí nejméně polovinu z celkové ceny projektu nebo přesahují-li 200 milionů
100 MILIONŮ JAKO ZA VODOVOD Poslanci zamítli zvýšení limitu na malá koncesní řízení z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Tohle řízení se používá, například když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí vyhlašovat zadavatel zadávací řízení. Podle kritiků hrozilo, že se tohle řízení bude zneužívat k zadávání velkých zakázek z ruky.

Zdroj: Hospodářské noviny – Vojtěch Blažek, Lucie Stuchlíková