Elektronický platební rozkaz (dále také „EPR“) představuje moderní institut, který umožňuje zjednodušené a zrychlené vymáhání peněžitých pohledávek. Jeho význam narůstá s digitalizací justice a potřebou efektivity vedení civilního řízení především u jednodušších sporů, kdy není mezi stranami spor o existenci či výši pohledávky a hlavním cílem je získání exekučního titulu. EPR je jednou z forem platebního rozkazu, a proto se na právní úpravu EPR vztahují i příslušná ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) týkající se úpravy platebního rozkazu. EPR jako specifický druh platebního rozkazu byl s účinností od 1.7.2008 zakotven do naší právní úpravy, a to konkrétně do §174a OSŘ.
Náležitosti návrhu na vydání EPR
Návrh na vydání EPR má povahu žaloby, musí tak splňovat náležitosti uvedené v § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 OSŘ. Rovněž musí obsahovat data narození či identifikační čísla účastníků. Formulář, který je nutno využít při jeho podání obsahuje červeně orámovaná pole, která je nutné vyplnit a bez jejich vyplnění není možno formulář odeslat.
Návrh tak musí obsahovat:
- obecné náležitosti,
- vylíčení rozhodných skutečností a
- označení důkazů.
K návrhu je třeba připojit i naskenované listinné důkazy. Návrh je pak nutno elektronicky podepsat.
Odlišnosti od platebního rozkazu
Oproti platebnímu rozkazu se EPR liší v několika věcech:
- elektronická forma podání návrhu na jeho vydání,
- výslovný návrh žalobce na vydání EPR a
- nižší soudní poplatek.
Další odlišností byla limitace maximální uplatnitelné výše peněžitého plnění. Právní úprava do 30.6.2024 stanovovala, že návrh na vydání EPR lze podat, nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1.000.000,- Kč. Novelou OSŘ č. 180/2024 Sb. byla však tato limitace zrušena, takže současná právní úprava již tento limit neobsahuje.
Elektronická forma podání
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu lze podat pouze elektronickou cestou, a to na předepsaném formuláři, který je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Žalobce musí návrh opatřit uznávaným elektronickým podpisem. Návrh je pak nutno podat přímo prostřednictvím formuláře či pomocí webové služby.
Pokud by byl návrh na vydání EPR podán prostřednictvím datové schránky nebo emailu (i když by byl podán na předepsaném formuláři), byl by tento návrh posuzován jako návrh na vydání platebního rozkazu dle § 172 OSŘ a nikoli jako návrh na vydání EPR dle § 174a OSŔ.
Výslovný návrh na vydání EPR
V případě, že žalobce použije k vyhotovení návrhu na vydání EPR předepsaný formulář, tak tento návrh již přímo obsahuje výslovný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.
Soudní poplatek
Soudní poplatek za podání návrhu na vydání EPR je uveden v položce 2 sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.
V případě vymáhané částky vyšší než 20.000,- Kč, činí soudní poplatek 4 % z této částky a je tak nižší než při podání návrhu na vydání platebního rozkazu či žaloby, kdy poplatek činí 5 % z vymáhané částky. Žalobce je tak finančně motivován k podání EPR.
Pokud soud EPR nevydá (např. z důvodu, že návrh nebude podán elektronicky na příslušném formuláři nebo půjde o věc, kde nelze EPR vydat) a v řízení bude pokračovat, žalobci bude doměřen soudní poplatek, takže návrh bude podléhat základní poplatkové sazbě (dle položky 1 sazebníku).
Doručování EPR
Doručování EPR je upraveno v § 173 OSŘ a právní úprava je tak totožná s právní úpravou doručování platebního rozkazu. Poslední novela OSŘ č. 180/2024 Sb., kterou jsem již zmínila, změnila i možnost náhradního doručení. Dříve byla možnost tzv. fikce doručení zcela vyloučena, nově je náhradní doručení umožněno, ale pouze v případě doručuje-li se do datové schránky.
Kdy nelze využít podání návrhu na EPR
Stejně jako u platebního rozkazu dle § 172 odst.2 OSŘ EPR nelze vydat pokud:
- není znám pobyt žalovaného,
- mělo by být doručováno žalovanému do ciziny nebo
- je žalovaný nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti k datu zahájení řízení nebo k datu vstupu do řízení.
Rovněž EPR nelze využít v případě, kdy není žalováno poskytnutí peněžitého plnění. Výslovně jsou pak v § 174a odst. 5 OSŘ zmíněny další důvody pro nevydání EPR, a to především s ohledem na povahu rozkazního řízení a požadavku na jeho rychlost. EPR tak nelze vydat, jsou-li dány důvody pro přerušení řízení, nebo pokud je žalobce v prodlení s úhradou soudního poplatku, a to ani v případě, že by toto překážky pominuly.
Výhody a nevýhody využití EPR
Výhody:
Mezi výhody EPR můžeme zmínit snížené administrativní náklady pro soud i účastníky řízení, možnost podání návrhu kdykoliv a odkudkoliv prostřednictvím internetu či snížení chybovosti při použití formulářového návrhu.
Formulář např. umožňuje automatický výpočet soudního poplatku nebo vygenerování žalobního návrhu, tedy návrhu výroku rozhodnutí soudu, což ocení zejména laická veřejnost. Stejně tak jsou díky formuláři částečně odbourána pochybení v určení místní příslušnosti soudu, tzn. soudu, který rozhoduje v daném případu, neboť formulář kontroluje shodu zvoleného soudu s obcí žalovaného. Rovněž je navrhovatel při vyplňování formuláře upozorněn na pochybení při stanovení počátku běhu úroků z prodlení, neboť formulář kontroluje, zda zvolené datum počátku období je pozdější než datum splatnosti pohledávky.
Po odeslání návrhu přijde na e-mail zadaný navrhovatelem ve formuláři zpráva obsahující platební údaje spolu s QR kódem pro zaplacení soudního poplatku. Následně navrhovatel rovněž obdrží zprávu s informací o přiřazení spisové značky.
Velkým přínosem pro žalobce pak je zakotvení možnosti náhradního doručení v případě doručování do datové schránky, tzn. EPR bude považován za doručený 10. den od doručení, i když se žalovaný do datové schránky nepřihlásí. Takže věřitelé (při dodržení všech náležitostí potřebných k vydání) se snáze dostanou k získání exekučního titulu. Tato výhoda se projeví zejména v případech, kdy je dlužník nekontaktní. V případě, že řízení dospěje do fáze, kdy EPR nabude právní moci, tzn. EPR již nelze napadnout řádným opravným prostředkem, je následně možné na webových stránkách Ministerstva spravedlnostipo zadání příslušné spisové značky a specifického identifikátoru EPR získat elektronický originál rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, který se přikládá k návrhu na nařízení exekuce nebo návrhu na výkon rozhodnutí.
Nevýhody:
Naopak jako nevýhodu lze uvést, že ne každý žalobce má přístup a možnost podat návrh elektronickou formou či užívá elektronický podpis. V případě, že není dodržena struktura formuláře, resp. návrh neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitost, vede to pak k odmítnutí návrhu soudem, neboť není umožněno návrh doplňovat či měnit.
Závěr
Elektronický platební rozkaz představuje efektivní nástroj umožňující rychlé, nákladově efektivní a spolehlivé vymáhání peněžitých pohledávek. Jeho využití je nicméně podmíněno určitými technologickými a procesními požadavky, které mohou být pro část veřejnosti limitující. Ukazuje se však, že je v praxi tento nástroj hojně a úspěšně využíván.
Zdroj: epravo.cz
Mgr. Zuzana Zuntová LL.M., advokátka
Mgr. Barbora Valentová, koncipientka
