Havárie kanalizace představuje nepříznivou situaci, která může vést ke vzniku škod na komunikacích, nemovitostech i dalším majetku. Škody z havárie kanalizace často dosahují značné výše a mohou mít vážné finanční dopady pro všechny dotčené – od zasažených fyzických osob a obcí až po provozovatele kanalizací, po nichž je tato škoda následně vymáhána. Této problematice bude věnován náš článek, ve kterém se zaměříme na situace, kdy provozovateli vzniká odpovědnost za škodu, a zároveň i na případy, kdy se provozovatel může této odpovědnosti zprostit.

Obecně k odpovědnosti provozovatele kanalizace za způsobenou škodu

V obecné rovině lze konstatovat, že provozovatel kanalizace odpovídá za škodu z havárie kanalizace bez ohledu na jeho zavinění, pokud dojde ke vzniku újmy a následného škodlivého následku na základě tzv. příčinné souvislosti, tj. pokud mezi vznikem újmy a následkem existuje přímá souvislost.

V rámci náhrady škody se totiž uplatňuje u provozovatele tzv. odpovědnost za škodu z provozní činnosti podle § 2924 občanského zákoníku, u které je pracováno s tzv. objektivní odpovědností,
u které není nutná existence aspektu zavinění. Tato odpovědnost za škodu spočívá v tom, že provozovatel závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti nahradí škodu vzniklou
z provozu – ať už byla způsobena vlastní činností, věcmi použitými při provozu, nebo vlivem provozu na okolí.

Za takový provoz lze považovat i činnost provozovatele kanalizací ve smyslu § 2 odst. 5 zákona
o vodovodech a kanalizacích. Odpovědnost za škodu je tedy poměrně přísná a provozovatel nese riziko vzniku škody právě proto, že kanalizaci provozuje.

Možnosti zproštění odpovědnosti provozovatele

Přestože se při této odpovědnosti nezohledňuje zavinění, neznamená to, že by provozovatel kanalizace byl vždy povinen hradit vzniklou škodu. Provozovatel kanalizace se může zprostit této odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

Vodítko k tomu, jak může provozovatel dosáhnout zproštění odpovědnosti, nám poskytuje částečně judikatura Nejvyššího soudu, ve které byly v minulosti případy havárií kanalizací řešeny (např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1127/2018).

Dle judikatury lze konstatovat, že provozovatel je povinen přijmout taková preventivní opatření, která lze po něm jako po řádně a odborně způsobilém provozovateli rozumně požadovat. Nejde tedy
o všechny teoreticky možná opatření, ale jen o ta, která se s ohledem na konkrétní okolnosti jeví jako potřebná.

V praxi to může znamenat například včasnou a přiměřenou reakci na první signály možného problému či hrozící havárie. Pokud provozovatel na tyto varovné signály reaguje odpovídajícím způsobem, může tím nejen zabránit samotnému vzniku škody, ale případně se i zprostit odpovědnosti za její náhradu.

Závěr

S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že při posuzování odpovědnosti provozovatele kanalizace za vzniklou škodu je vždy klíčové, zda byla přijata dostatečná preventivní opatření. Právě jejich realizace totiž může v konkrétním případě znamenat, že se provozovatel zprostí povinnosti škodu nahradit.

Zdroj: Leagle.One

Potřebujete právní poradenství týkající se vodovodů a kanalizací? S tímto oborem máme bohaté zkušenosti a pomůžeme i Vám! Stačí nás kontaktovat.

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner

Mgr. David Šnajdr, koncipient