+420 222 517 466

Neuplatnění smluvní pokuty zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách

Neuplatnění smluvní pokuty zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách

Valná většina z Vás čtenářů se již ve své praxi ocitla v situaci smluvní strany smlouvy, ve které byly práva a povinnosti smluvních stran zajištěny smluvní pokutou. Pokud byla taková smlouva uzavřena v rámci zadávacího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je níže uvedený text právě pro Vás a může Vám ušetřit spoustu starostí!

V běžném obchodním styku je zpravidla splnění důležitých povinností upravených písemnou smlouvou utvrzeno smluvní pokutou. Pro případ nesplnění smluvní povinnosti řádně a včas tedy pro povinnou smluvní stranu přichází dodatečná smluvní sankce, a to zpravidla ve formě povinnosti úhrady peněžitého plnění protistraně, případně pak také i způsobené škody.

Ať je dikce předmětného smluvního ustanovení koncipována jakkoliv, znamená tato úprava možnost pro stranu oprávněnou danou smluvní pokutu vyčíslit, uplatnit a následně požadovat k úhradě, respektive soudně vymáhat po svém smluvním partnerovi.

Uplatnění smluvní pokuty však nebývá v soukromoprávních vztazích smluvní povinností, ale pouze možností (jak vyplývá i z dikce zákona, tedy v tomto případě § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Sankce z porušení smluvní povinnosti tak může být „kapitalizována“ v rámci obchodního vztahu i jinými cestami ve vyjednávání s protistranou, jako např. dodatečným provedením víceprací za výhodnou cenu, zkrácením termínu realizace a podobně.

Veřejné zakázky

Jinak tomu však je u smluv uzavíraných v rámci veřejné zakázky dle ZZVZ. Změna takového závazku je zákonem striktně regulována a zpravidla je v těchto situacích realizována uzavřením písemného dodatku ke smlouvě.

Podmínky změny závazku upravuje § 222 odst. 1 ZZVZ, který jednoznačně stanoví, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení.

Odchylky od tohoto ustanovení pak upravují zbylé odstavce 2 – 10 uvedeného ustanovení ZZVZ.

Dle ustálené rozhodovací praxe českých soudů je však případné neuplatnění smluvní pokuty, na kterou má ze smlouvy na veřejnou zakázku nárok, takovou podstatnou změnou smlouvy, která je zadavateli dle ZZVZ zapovězena.

Má se za to, že podmínky smlouvy jsou pro účely zadávacího řízení jasně stanoveny, textace smlouvy je k veřejné zakázce přiložena a obsahuje podmínky, se kterými se účastníci veřejné zakázky mají možnost v průběhu zadávacího řízení seznámit a ve své případné nabídce tyto podmínky mohou a mají zohlednit.

Smluvní pokuta

Soudy opakovaně konstatují, že případné nevymáhání smluvní pokuty, na kterou vznikl zadavateli nárok z důvodu porušení smluvní povinnosti dodavatelem, znamená ve svém důsledku podstatnou změnu závazku, a to laicky řečeno z toho důvodu, že pokud by ostatní účastníci veřejné zakázky dopředu věděli, že uvedená smluvní pokuta nebude vymáhána, tedy jako by ve smlouvě nebyla, ovlivnilo by to jejich vlastní nabídky v rámci zadávacího řízení.

§ 222 ZZVZ má tedy fakticky zabránit tomu, aby se právní i faktické podmínky provedení veřejné zakázky podstatně lišily od zadávacích podmínek.

Při posuzování, zda došlo ke změně závazku, je tedy nutné srovnat stav, který plynul ze zadávacích podmínek, a který mohli potenciální dodavatelé na základě těchto podmínek oprávněně očekávat, se skutečným průběhem zakázky. Je možné si poměrně snadno představit situace, u kterých je smluvní povinnost krytá smluvní pokutou natolik důležitá, že může podstatně nabídkovou cenu ovlivnit, jako např. termín dokončení zakázky, dodržení kvalitativních standardů dodávaného zboží nebo služeb, splnění kvalifikačních a jiných předpokladů atp.

Pokud následně zadavatel v průběhu realizace zakázky smluvní pokutu neuplatní, jedná podstatně odlišně, než plynulo ze zadávacích podmínek.

Zadavatel tedy musí smluvní pokutu uplatnit nejen u samotného dodavatele, ale v případě jejího řádného a včasného neuhrazení, také u příslušného soudu, a to nejpozději v promlčecí lhůtě stanovené zákonem.

I pokud se ji nakonec rozhodne uplatnit, ale učiní tak s velkým časovým odstupem, byť před promlčením nároků, znamená to, že dodavatel smluvní pokutu musí hradit podstatně později, než plynulo ze zadávacích podmínek.

S ohledem na časovou hodnotu peněz (především náklady ušlých příležitostí a inflaci) představuje i takovéto výrazně opožděné uplatnění smluvní pokuty samo o sobě zvýhodnění. Taktéž pokud by zadavatel bez zbytečného odkladu vyzval dodavatele k úhradě smluvní pokuty a ten by ji neuhradil, musel by navíc hradit i úrok z prodlení. Právě s ohledem na časovou hodnotu peněz (ať již v podobě delšího času na získání potřebných prostředků nebo v podobě bezúročné možnosti s nimi nadále volně nakládat) je podstatné odložení povinnosti hradit smluvní pokutu samo o sobě zvýhodněním dodavatele.

Zadavatel by také měl smluvní pokutu uplatnit v její plné výši, jelikož i její případná moderace (snížení) zadavatelem by mohla být považována za podstatnou a obecně nepřípustnou změnu smlouvy dle ust. § 222 ZZVZ.

Byť jen částečné prominutí smluvní pokuty je dle úpravy obsažené v § 1995 odst. 1 občanského zákoníku spojen s fikcí souhlasu dodavatele, pokud ten neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo mlčky úhradou takové smluvní pokuty. Prominutí dluhu je tedy pojmově z pohledu občanského práva dohodou o (částečném) zániku závazku a tedy z našeho pohledu změnou smlouvy.

Nároky

Naopak je však také třeba zdůraznit, že jakékoliv okamžité neuplatnění práva zadavatele nemusí vždy nezbytně znamenat podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 1 ZZVZ.

Jak uvádí v odůvodnění jednoho ze svých rozhodnutí např. Nejvyšší správní soud ČR, v každém jednotlivém případě je potřeba hodnotit veškeré skutkové okolnosti daného případu.

V jiných situacích může být oprávněné určité nároky v danou chvíli neuplatnit. Důvodem přiměřeného zdržení může být například to, že zadavatel nároky zatím vyhodnocuje, že jsou nároky nejisté či sporné, že k nim zadavatel shromažďuje důkazy, že zadavatel vede s dodavatelem jednání o úhradě či jiném vypořádání těchto nároků a tak podobně.

Závěr

S ohledem na výše uvedené je tedy třeba z pozice zadavatele veřejné zakázky důsledně vážit, které povinnosti budou utvrzeny smluvní pokutou a v případě nedodržení takové povinnosti ze strany dodavatele by mělo až na zákonem či judikatorně stanovené výjimky dojít k úplnému a bezodkladnému uplatnění takové smluvní pokuty vůči dodavateli.

Zdroj: leagleone

Mgr. Vladimír Nováček,
advokát

Děkujeme za návštěvu našich stránek.

Pokud nechcete přijít o žádné dění v naší kanceláři, dovolujeme si Vám nabídnout přihlášení k odběru aktualit. Stačí vyplnit Váš e-mail.

Advokátní kancelář Vych a partners