Řízení vedoucí k získání stavebního povolení podle současné právní úpravy je nepřiměřeně zdlouhavé a složité. Nový stavební zákon si klade za cíl tento stav odstranit. V tomto článku proto nastíníme změny, které nový stavební zákon přinese, a rovněž okamžik, od kterého se bude dle nového stavebního zákona posupovat.

Povolení stavby v jediném řízení

V dnešní době je prvním krokem ke stavebnímu povolení územní řízení, na které navazuje řízení stavební. Nový stavební zákon zavádí jednotné společné řízení o povolení záměru. Jedno řízení tak nahradí nejen dvoukolový proces, ale rovněž celou řadu dalších hybridních postupů existujících vedle něj – například zjednodušené územní řízení, ohlášení nebo územní souhlas. Stavebníkovi tak odpadají starosti s volbou správného postupu. Ve stávajícím stavebním zákoně sice rovněž existuje varianta společného územního a stavebního řízení, tato se však v praxi příliš neužívá.

Zrychlené řízení

Jedinou alternativou k řízení o povolení záměru v novém stavebním zákoně je zrychlené řízení, které nahrazuje dosavadní územní souhlas a ohlášení stavby a umožňuje vydání povolení jako prvního úkonu v řízení. Jedná-li se o jednodušší případy a jsou-li naplněny zákonem stanovené podmínky (povinnost úřadů poskytnout předběžnou informaci o podmínkách souvisejících s vydáním rozhodnutí o povolení záměru se nově rozšiřuje rovněž na dotčené orgány), zejména má-li obec vydaný územní plán, předmětná stavba je v souladu s právem a stavebník doložil souhlasy všech účastníků, získá stavebník povolení ihned po podání žádosti.

Digitalizace

Nový stavební zákon přinese stavebníkovi možnost podat žádost elektronicky. Formuláře žádosti budou dostupné v portálu stavebníka, kde bude možné sledovat rovněž stav řízení. Portál stavebníka má usnadnit komunikaci mezi stavebníkem, stavebním úřadem a dotčenými orgány. Zdali se podaří zrealizovat a nasadit do praxe všechny nezbytné IT systémy, však při aktuálním vývoji a zejména zásahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže do předmětné veřejné zakázky zůstává otázkou.

Lhůty

Dle stávající právní úpravy dotčený orgán vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději pak do 30 dnů, přičemž je stanovenou lhůtu možné prodloužit až o 30 dnů, je-li třeba nařídit ohledání na místě nebo jedná-li se o zvlášť složitý případ. Tato lhůta však neběží po dobu odstraňování vad podání stavebníkem. Pokud není lhůta k vydání závazného stanoviska dodržena, je považováno za souhlasné a bez podmínek. Stejné lhůty stanovuje nový stavební zákon.

Co se lhůt pro vydání rozhodnutí týče, ač stávající stavební zákon předjímá rozhodnutí v územním a následně i stavebním řízení do 60 dnů, respektive 90 dnů ve zvlášť složitých případech, uvedené lhůty nebyly v praxi dodržovány. Podle nového stavebního zákona rozhodne stavební úřad u jednoduchých staveb do 30 dnů a v ostatních případech do 60 dnů, přičemž je možné tyto lhůty prodloužit až o 30, respektive 60 dnů (například ve zvlášť složitých případech, respektive v řízení s velkým počtem účastníků). Žádné zvláštní nástroje k vymáhání stanovených lhůt, které by chránily před nečinností, však nový stavební zákon nezavádí a tak zůstává otázkou, zda se jimi budou stavební úřady řídit. Stavebníkovi tak zůstává standartní ochrana před nečinností, které se může domáhat prostřednictvím žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dle správního řádu, případně následnou žalobou na ochranu proti nečinnosti podle soudního rádu správního. Od původně zvažované fikce kladného rozhodnutí bylo v průběhu projednávání nového stavebního zákona upuštěno. V případě nečinnosti dotčených orgánů při vydávání závazných stanovisek se ve většině případů fikce souhlasu nadále uplatní.

Koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska

V případech, kdy by bylo zapotřebí několik vyjádření nebo závazných stanovisek, která by jako dotčený orgán měl vydat totožný orgán, vydá místo nich jedno koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko. V koordinovaném vyjádření nebo závazném stanovisku orgán veřejné správy posoudí přípustnost záměru z hlediska všech jím hájených dotčených veřejných zájmů a případně uvede podmínky pro jejich ochranu.

Jednotné environmentální stanovisko

Namísto samostatných vyjádření, závazných stanovisek nebo rozhodnutí týkajících se životního prostředí, jež byla doposud vydávaná dle devíti různých zákonů (zákon o ochraně ovzduší, zákon o ochraně přírody a krajiny, vodní a lesní zákon, atd.), má být vydáváno jednotné environmentální stanovisko. Nebude tomu tak ale ve všech případech. Například bude-li se záměr nacházet v evropsky významné lokalitě, ptačí oblasti nebo zvláště chráněném území nebo se bude dle vodního zákona jednat o povolení k nakládání s povrchovými vodami, bude nadále vydáváno samostatné rozhodnutí nebo stanovisko. Současně je třeba zmínit, že jednotné environmentální stanovisko bude vydáváno mimo řízení o povolení záměru.

Institut společného jednání

K projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo k odstranění rozporů má sloužit společné jednání stavebního úřadu s dotčenými orgány. Společného jednání se může účastnit rovněž stavebník i ostatní účastníci řízení, pokud je takový postup účelný. Nutným předpokladem, bez něhož by tento nástroj mohl jen těžko vést k zefektivnění řízení, je však vstřícný přístup samotných úřadů. Pokud totiž tyto setrvají na svých závěrech, bude se případnými rozpory nevyhnutelně muset zabývat nadřízený orgán a řízení by se tak o neúspěšné společné jednání pouze prodloužilo.

Zákaz úředního ping-pongu

Odvolací správní orgán bude nově nezákonná nebo nesprávná prvostupňová rozhodnutí přímo měnit. Nebude tak nadále docházet k rušení rozhodnutí a neustálému vracení věci k novému projednání prvoinstančním orgánem. Po odstranění vad a případném doplnění dokazování odvolací správní orgán sám meritorně rozhodne.

Účinnost

Účinnost nového stavebního zákona byla novelou odsunuta na 1. 1. 2024. Zároveň je v novém stavebním zákoně stanoveno přechodné období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, během něhož se postupuje dle stávající právní úpravy s výjimkou vyhrazených staveb. Dle nového stavebního zákona se tak bude v případě vyhrazených staveb postupovat již od 1. 1. 2024, zatímco u ostatních staveb až od 1. 7. 2024.

Závěr

Byť je aktuální podoba nového stavebního zákona od svého původního hesla „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“ již poměrně vzdálená, přesto doufáme, že výše uvedené změny povedou k jednoduššímu a rychlejšímu povolovacímu procesu.

Zdroj: konstrukce.cz

Mgr. Vladimír Nováček, advokát

Mgr. Barbora Valentová, koncipientka