V českém právním řádu je klíčovým předpisem v této oblasti zákon o elektronických komunikacích, jenž upravuje jednotlivé aspekty fungování elektronických komunikací, včetně uchovávání provozních a lokalizačních dat uživatelů.

Podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu však lze českou právní úpravu v oblasti uchovávání provozních a lokalizačních údajů považovat za nesouladnou s právem Evropské unie v oblasti ochrany soukromí. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že stávající právní úprava umožňuje plošné uchovávání údajů o jednotlivých uživatelích bez dostatečného a přiměřeného rozlišení, čímž dochází k nepřiměřeným zásahům do soukromí uživatelů.

Příklad:

Typickým příkladem zásahu do soukromí může být jednání telekomunikačního operátora, který v souladu s dosavadní českou právní úpravou plošně uchovává provozní a lokalizační údaje všech svých zákazníků po zákonem stanovenou dobu, aniž by rozlišoval mezi osobami zejména podezřelými z trestné činnosti a běžnými uživateli. V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu se však takový postup může dostat do kolize s unijními požadavky na minimalizaci zásahů do soukromí.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak představuje důležitý signál nejen pro zákonodárce, ale i pro společnosti, které s provozními a lokalizačními údaji pracují. Přehodnocení interních procesů, rozsahu uchovávaných dat a jejich zabezpečení se může stát klíčovým krokem ke snížení právních rizik.

Řešíte ve své společnosti otázky související s uchováváním dat? Dejte nám vědět – rádi vám s touto problematikou poradíme.