CONSULT BEFORE FIGHT

+420 222 517 466

PRODEJ SPOLEČNOSTI – struktura smlouvy na prodej společnosti

PRODEJ SPOLEČNOSTI – struktura smlouvy na prodej společnosti

smlouva na prodej společnosti

V tomto díle našeho seriálu Vás seznámíme se základní strukturou smlouvy o prodeji společnosti, na základě které dochází k převodu „společnosti“, ať již je předmětem převodu podíl (akcie), podnik, nebo jednotlivá aktiva. Všechny tyto smlouvy budou mít obdobnou strukturu a budou se v zásadě lišit toliko ustanoveními, která jsou typická pro ten který typ převodu.

Strukturu převodní smlouvy si vysvětlíme na příkladu smlouvy o převodu podílu (akcií), tedy na „share purchase agreement“ neboli „SPA“.

Samozřejmě, podrobnější rozbor smlouvy o prodeji podílu ve společnosti (SPA) Vám pomůže lépe pochopit klíčové elementy tohoto dokumentu, zejména z pozice prodávajícího. Zde je detailnější pohled na jednotlivé části a aspekty SPA:

Každá SPA by měla sestávat zhruba z těchto částí:

1. Úvodní ustanovení

  • Identifikace stran: jasná identifikace prodávajícího a kupujícího, včetně právní formy a sídla.
  • Preambule: obsahuje vymezení důvodů a okolností, za kterých smluvní strany smlouvu uzavírají, proč tak činí, co je jejich cílem. Tato ustanovení většinou nezakládají žádná konkrétní práva a povinnosti stran, mohou mít ale klíčový význam v případě, kdy mezi stranami vznikne spor o výklad smlouvy.
  • Definice: pro správnou aplikaci jednotlivých ustanovení smlouvy je vhodné přesně definovat jednotlivé pojmy, které mají být dle smlouvy vykládány jedním konkrétním způsobem. Definujete si tak například označení společnosti/podílu, který je předmětem převodu, subjekty tvořící podnikatelská uskupení, konkrétní aktiva, která mají mít klíčový význam, aj. Pojmy by měly být definovány s uvozujícím velkým písmenem. V případě soudního sporu může hrát velký význam, zda v konkrétním kontextu byla míněna „smlouva“ nebo „Smlouva“. V jednom případě jsem kdysi takto klientovi zachránil 150.000.000,- Kč.
  • Interpretační ustanovení: upřesňují, jak mají být vykládány jednotlivé souvislosti smlouvy, například, kdy singulár má znamenat plurál apod. Pozor ovšem na to, abyste smlouvu „nezaplevelili“ přílišným množstvím definic a interpretačních ustanovení, vždy je nutné aplikovat především „selský zdravý rozum“, zejména smlouvy z pera zahraničních advokátních kanceláří toto dost opomíjejí a mnohdy obsahují „definice definic“. Smlouva je sice tlustá a asi se za dá účtovat víc, stává se ale pro laika dost nepřehlednou a otravnou.

2. Předmět smlouvy

  • Předmět smlouvy: definice toho, co se prodává, včetně specifikace akcií nebo podílů, jejich množství a typu. Je důležité, aby byly tyto informace co nejpřesněji specifikované, aby se předešlo jakýmkoliv nedorozuměním.
  • Okamžik přechodu práv: zde bývá většinou uvedeno, v jakou chvíli nastávají účinky změny vlastnického práva k předmětu převodu.

3. Kupní cena a platby

  • Výše kupní ceny: dohodnutá cena za podíly, způsob jejího stanovení (fixní, variabilní založená na výkonnosti společnosti apod.) Vždy tehdy, kdy má být konečná výše kupní ceny odvislá od nějaké skutečnosti, která má nastat v budoucnu (například prodloužení pro společnost klíčové smlouvy, dosažení ekonomických výsledků), je nutné naprosto exaktně definovat podmínky, na základě jejichž splnění vzniká nárok na doplatek kupní ceny.
  • Podmínky úhrady: detailní harmonogram platby, včetně případných záloh, konečné úhrady a sankcí za opožděné platby.
  • Způsob úhrady: často bývá kupní cena vypořádána prostřednictvím třetí, ne prodávajícím a kupujícím nezávislé, osoby – escrow agentovi (úschova). V takovém případě je na tomto místě definováno, jaké budou podmínky pro výplatu kupní ceny, kdy se vrací peníze kupujícímu atd. Tyto podmínky jsou pak přejímány escrow agentem do smlouvy o správě peněz.

4. Záruky a prohlášení prodávajícího

  • Význam: tak, jako máte popsaný například stav kupovaného vozu, je velice žádoucí si popsat, v jakém právním a faktickém stavu je převáděná společnost, aby strany měly za to, že byla prodána řádně. Jinak řečeno, které skutečnosti budou znamenat „vadu“ předmětu převodu a jaká práva kupujícího z toho vzniknou (právo na slevu z kupní ceny, nárok na náhradu škody či možnost odstoupení od smlouvy).
  • Základní záruky: právní a faktické vlastnictví prodávaných podílů, absence závazků či omezení spojených s podíly.
  • Rozšířené záruky: týkají se ekonomického stavu společnosti, jejího obchodního postavení, důležitých smluv, zaměstnaneckých vztahů, ekologických a jiných regulatorních záležitostí.
  • Omezení záruk: definice situací, kdy se záruky nevztahují (např. změny způsobené rozhodnutími kupujícího po převzetí kontroly).
  • Práva ze záruk: ujednání stran o tom, jaká práva bude mít kupující v případě, kdy bude zjištěno, že společnost není ve stavu, ve kterém bylo deklarováno, že bude, tedy když trpí nějakými vadami. V takovém případě většinou kupujícímu vznikne právo na slevu z kupní ceny. Často bývá sjednáno, že odchylky do určité „bagatelní“ výše nebudou znamenat nárok na slevu, naopak v případě překročení určitého limitu bývá reparována celá škoda.
  • Záruční doba: lhůta, po kterou může kupující po převzetí společnosti uplatnit práva z vad, většinou bývá sjednána po dobu, po kterou se může „vada“ projevit, například v případě „vad“ v souvislosti s (ne)plněním daňových povinností by záruční lhůta měla být delší než doba, po kterou může finanční úřad zahájit kontrolu k doměření daně a měla by se stavět, pokud taková kontrola bude zahájena.

5. Odkládací podmínky předávání

  • Odkládací podmínky: rozumíme jimi skutečnosti, které musí být splněny, aby byly strany povinné přistoupit k vypořádání transakce. Těmito podmínkami bývá typicky složení kupní ceny na escrow účet, získání souhlasů mateřského subjektu, povolení spojení soutěžitelů ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aj.
  • Předání podílů: tímto je myšlen mechanismus převodu vlastnictví, včetně právních formalit, jako je přepsání akcií nebo zápis změn do obchodního rejstříku.
  • Ochranné klauzule: specifikují podmínky pro ochranu prodávajícího, pokud dojde ke změnám v kupní ceně na základě nově objevených informací. Prodávající je omezen v některých jednáních v době od podpisu SPA do jejího vypořádání tak, aby nehrozilo riziko snížení hodnoty společnosti. Zažil jsem případ, kdy toto strany při koupi podcenily a jednatel (majitel prodávané společnosti) „zvládnul“ fiktivními nákupy hutního materiálu ze společnosti vyvést asi 40.000.000,- Kč. Díky tehdy dobré práci orgánů činných v trestním řízení byl veškerý odčerpaný majetek klientovi navrácen a výtečný jednatel dostal možnost sedm let přemýšlet, zda to byl dobrý způsob hospodaření se společností v přechodném období.

6. Post closingové závazky

  • Zákaz konkurence: typickým postclosingovým závazkem je ujednání stran o tom, že po sjednanou dobu nebude prodávající oprávněn vykonávat podnikatelskou činnost, která by byla v konkurenčním postavení k prodávané společnosti. Logickým zájmem kupujícího je, aby s nově nabytou společností mohl mít co největší podíl na relevantním trhu, proto se snaží omezit prodávajícího v konkurenční činnosti. Jakkoliv je to v zásadě legitimní požadavek, pozor na sjednání takových omezení, která by mohla být omezením hospodářské soutěže.
  • Nepřetahování zaměstnanců: obdobou výše uvedeného zákazu konkurence je zákaz přetahování zaměstnanců, kdy je prodávajícímu zapovězeno po určitou dobu nabízet a zaměstnávat (klíčové) zaměstnance prodávané společnosti, jež mohou disponovat know-how, které může být pro společnost cenné. Opět i zde pozor na narušení pravidel hospodářské soutěže.
  • Závazek angažovanosti prodávajícího: v řadě případů je pro kupujícího důležité, aby prodávající, který je fyzickou osobou a zná dopodrobna chod prodávané společnosti, v této společnosti po nějakou dobu setrval a podílel se na řízení společnosti a její integraci do korporátní struktury kupujícího. V takovém případě je vhodné si sjednat podmínky, za kterých se tak stane, jednak podmínky finanční, ale i další vymezení kompetencí, dobu, na kterou tento závazek převezme aj.

7. Závěrečná ustanovení

  • Právní důsledky porušení smlouvy: ujednání o sankcích a opravných prostředcích v případě nesplnění podmínek smlouvy, ujednání podmínek, za kterých je jedna či druhá strana oprávněna od SPA odstoupit.
  • Řešení sporů: výběr jurisdikce a metody řešení sporů, jako je arbitráž nebo soudní řízení. Obě možnosti (soud či arbitráž) mají své pro a proti.

Toť ve stručnosti základní obsah smlouvy, na jejímž základě dochází k prodeji společnosti. V příštím díle si podrobně probereme systém záruk a prohlášení, jejichž správné pochopení je pro realizaci prodeje společnosti klíčové.

Potřebujete poradit či zastoupit při prodeji společnosti? Máte jakékoli dotaky k našemu seriálu? Obraťte se na nás! S prodejem společností máme dlouholeté zkušenosti!

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner

Dočetli jste až sem?

Přihlašte se k odběru novinek

Uveďte zde svůj e-mail, ať Vám neuteče žádná aktualita z naší kanceláře.
Další články

Děkujeme za návštěvu našich stránek.

Pokud nechcete přijít o žádné dění v naší kanceláři, dovolujeme si Vám nabídnout přihlášení k odběru aktualit. Stačí vyplnit Váš e-mail.

Advokátní kancelář Vych a partners