V předchozím dílu našeho seriálu jsme se věnovali metodice SORA, která slouží k individuálnímu posouzení rizik plánovaných operací ve specifické kategorii provozu dronů. Výsledkem tohoto procesu je zpravidla provozní oprávnění vydané Úřadem pro civilní letectví.
Ne každé provozní oprávnění však musí být omezeno na jednu konkrétní lokalitu nebo jednotlivou operaci. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) ve svých výkladových materiálech připouští také možnost tzv. generického provozního oprávnění (Generic Operational Authorisation), které může být pro profesionální provozovatele významným zjednodušením.
Z čeho generické provozní oprávnění vychází?
Pojem generické provozní oprávnění vychází z výkladových materiálů vydávaných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA), konkrétně z dokumentů AMC (Acceptable Means of Compliance) a GM (Guidance Material) k nařízení (EU) 2019/947.
AMC představují uznatelné způsoby prokázání souladu s požadavky evropských leteckých předpisů. Nejsou právně závazné, jejich použití však vytváří předpoklad, že provozovatel splnil příslušné regulatorní požadavky.
GM jsou výkladové a metodické materiály, jejichž účelem je vysvětlit, jak mají být jednotlivá ustanovení evropských předpisů správně interpretována a aplikována v praxi. Přestože ani GM nejsou právně závazné, představují významné vodítko jak pro provozovatele, tak pro letecké úřady při posuzování žádostí o provozní oprávnění.
Právě v těchto dokumentech EASA popisuje koncept generického provozního oprávnění jako jeden z možných způsobů vydávání provozních oprávnění ve specifické kategorii.
Co je generické provozní oprávnění?
Generické provozní oprávnění je forma provozního oprávnění, která není vydávána pouze pro konkrétní místo nebo jednotlivou operaci.
Namísto přesného vymezení lokality stanoví podmínky, za kterých může provozovatel provádět obdobné letecké operace na různých místech. Rozhodující tedy není konkrétní adresa nebo zeměpisné souřadnice letu, ale skutečnost, zda plánovaný provoz splňuje podmínky uvedené v oprávnění.
Podmínky stanovené v oprávnění
Podmínky mohou zahrnovat například:
- typ vzdušného prostoru,
- hustotu obyvatelstva,
- maximální výšku letu,
- provozní prostor a ochranné zóny,
- technické a provozní podmínky provozu.
Před každým letem je pak provozovatel povinen ověřit, že konkrétní lokalita všechny stanovené podmínky skutečně splňuje.
Jaké jsou výhody?
Největší výhodou generického provozního oprávnění je vyšší provozní flexibilita.
Společnost, která například pravidelně provádí inspekce fotovoltaických elektráren, mostů, železniční infrastruktury nebo staveb po celé České republice, nemusí žádat o nové provozní oprávnění pouze proto, že se mění místo provádění zakázky. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v generickém provozním oprávnění, lze obdobné operace provádět na různých lokalitách bez opakovaného schvalování každého jednotlivého místa.
Výrazně se tím snižuje administrativní zátěž a zrychluje plánování zakázek.
Kdy lze generické provozní oprávnění využít?
Podle výkladových materiálů EASA je generické provozní oprávnění vhodné zejména tehdy, pokud jsou podmínky plánovaného provozu jednoznačně definované a provozovatel je schopen před každou operací spolehlivě posoudit, zda je splňuje.
Současně musí být zvolena taková bezpečnostní opatření, která lze objektivně ověřit a která nejsou závislá na složitém individuálním posouzení každého jednotlivého letu.
Generické provozní oprávnění proto nachází uplatnění zejména u opakovaných typově obdobných provozů, například při kontrolách liniových staveb, mapování, technických inspekcích nebo obdobných zakázkách realizovaných na různých místech za stejných provozních podmínek.
Generické provozní oprávnění není licence LUC
Generické provozní oprávnění bývá někdy zaměňováno s licencí LUC (Light UAS Operator Certificate), jedná se však o odlišné instituty.
V případě generického provozní oprávnění stanoví podmínky provozu i nadále příslušný letecký úřad. Provozovatel pouze ověřuje, zda plánovaná operace odpovídá již schváleným podmínkám.
Licence LUC představuje vyšší stupeň organizační způsobilosti provozovatele. Organizace s licencí LUC může za splnění zákonných podmínek sama schvalovat některé změny provozu v rozsahu oprávnění udělených leteckým úřadem. Vyžaduje proto zavedený systém řízení bezpečnosti, propracované interní procesy a vyšší úroveň organizační vyspělosti.
Lze tedy říci, že generické provozní oprávnění přináší větší provozní flexibilitu, zatímco licence LUC představuje ještě vyšší míru samostatnosti profesionálního provozovatele.
Závěr
Generické provozní oprávnění představuje zajímavý koncept popsaný ve výkladových materiálech EASA, který může profesionálním provozovatelům významně usnadnit realizaci opakovaných leteckých operací ve specifické kategorii. Namísto schvalování každé jednotlivé lokality umožňuje využít jedno provozní oprávnění pro širší okruh obdobných provozů, pokud jsou splněny všechny stanovené podmínky. Generické provozní oprávnění však není „volnější“ oprávnění, ale naopak vyžaduje vyšší míru samostatnosti a odpovědnosti provozovatele.
Pro společnosti, které pravidelně poskytují služby s využitím dronů na různých místech, může představovat významnou úsporu času i administrativních nákladů.
V příštím dílu našeho seriálu se zaměříme na licenci LUC, která představuje nejvyšší úroveň organizační způsobilosti profesionálních provozovatelů dronů a umožňuje za splnění zákonných podmínek ještě větší míru provozní autonomie.
Využili byste v rámci svého podnikání s drony generické provozní oprávnění? Potřebujete pomoci s jeho vyřízením? Obraťte se na nás!

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner