Když jsme na začátku našeho seriálu mluvili o dronech v podnikání, zaměřovali jsme se především na to, jak s dronem podnikat dnes a jaké podmínky je při jeho provozu nutné splnit.

Jenže svět dronů se rychle mění.

Technologie jako autonomní létání nebo U-space, které ještě před několika lety působily jako vzdálená budoucnost, se dnes testují v reálném provozu. A nové možnosti využití dronů postupně přinášejí i nové právní otázky.

Kam tedy drony směřují?

Dron jako služba, ne jako zařízení

Jednou z nejzajímavějších změn nemusí být samotná konstrukce dronu, ale způsob, jakým ho budeme využívat. Dnes si firma může objednat například jednorázové letecké snímkování stavby nebo kontrolu střechy.

V budoucnu ale může být běžnější, že si objedná pravidelnou službu, při které dron například každý týden zkontroluje stav stavby, elektrického vedení nebo průmyslového areálu. Dron sám přiletí, proveden danou činnost a zase sám odletí.

Dron se tak stane pouze prostředkem k dosažení určitého výsledku. Zákazníka nebude zajímat, kolik minut dron létal, ale například zda byla závada odhalena včas nebo zda dostal požadovaná data v potřebné kvalitě.

To může změnit i způsob, jakým budou nastaveny smlouvy mezi provozovateli dronů a jejich zákazníky.

Dron jako létající senzor

Další vývoj bude pravděpodobně směřovat k tomu, co všechno dron dokáže během letu zjistit.

Kamerové systémy dnes doplňují například termokamery, multispektrální senzory nebo LiDAR. Dron tak může získávat informace, které by člověk ze země vůbec nebyl schopen efektivně zjistit.

V energetice může hledat přehřívající se části zařízení, ve stavebnictví pomáhat s kontrolou konstrukcí a v zemědělství poskytovat informace o stavu porostů. Budoucnost proto nemusí být o tom, že budeme mít více dronů, ale o tom, že z každého jednotlivého letu získáme mnohem více informací.

A s tím souvisí další otázka: Kdo bude vlastnit a kdo bude moci využívat data, která dron získá? S tím vším se bude muset právní svět popasovat.

Když data začne vyhodnocovat umělá inteligence

Ještě významnější změnu může přinést propojení dronů s umělou inteligencí. Dnes dron pořídí například tisíce fotografií a člověk je následně prochází. Do budoucna může systém sám vyhodnotit, na kterých snímcích se nachází problém, upozornit na změnu oproti předchozímu měření nebo vytipovat místo, kterému by měl člověk věnovat pozornost. To může výrazně zvýšit efektivitu.

Současně ale vznikne nový problém: co když algoritmus udělá chybu? A co když se nebude algoritmus držet zadání? Co když dojde k úniku dat?

Pokud systém při kontrole konstrukce závadu přehlédne, nebude už tak jednoduché říci, že odpovědnost nese pouze pilot. Do hry mohou vstoupit provozovatel, výrobce zařízení, dodavatel softwaru nebo poskytovatel samotné služby.

Technologický vývoj tak bude postupně otevírat otázky, které dnes v souvislosti s drony řešíme jen okrajově.

Drony v logistice

Velký potenciál mají také drony v přepravě. Nejde přitom pouze o doručování spotřebního zboží. Ve světě se testuje například přeprava zdravotnického materiálu, léčiv nebo laboratorních vzorků. Důvod je jednoduchý: dron může v některých případech překonat pozemní dopravu rychleji a bez ohledu na dopravní situaci.

Pokud se podobné služby rozšíří, dron se může stát součástí běžného logistického řetězce. A právně se dostaneme k otázkám, které už přesahují samotný provoz dronu:

Kdo odpovídá za přepravovaný náklad? Co když je zásilka poškozena? Co když dron nedoletí do cíle? A jak se rozdělí odpovědnost mezi provozovatele dronu, objednatele přepravy a další subjekty v řetězci?

Drony a kritická infrastruktura

Další oblastí, kde lze očekávat výrazný růst využití dronů, je kontrola infrastruktury. Železnice, elektrické vedení, mosty, produktovody nebo rozsáhlé průmyslové areály představují prostředí, kde může být pravidelný monitoring pomocí dronů výrazně efektivnější než tradiční kontrola.

Současně ale platí, že čím významnější infrastrukturu budou drony kontrolovat, tím významnější budou otázky bezpečnosti samotných dronů a dat, která získávají.

Dron připojený k firemním systémům totiž není jen létající kamera. Je také potenciálním vstupním bodem do digitální infrastruktury. Budoucnost dronů proto bude stále více spojena také s kybernetickou bezpečností.

A co přeprava lidí?

Samostatnou kapitolou jsou elektrická letadla s vertikálním vzletem a přistáním, tzv. eVTOL (electric Vertical Take-Off and Landing).

Nejde sice vždy o drony v klasickém smyslu, ale právě tento vývoj ukazuje, kam až se technologie vertikálního létání může posunout. Vývojáři pracují na využití těchto strojů například pro městskou a regionální dopravu nebo přepravu osob mezi letišti a centry měst.

Pokud se tato technologie skutečně prosadí, nepůjde jen o nový dopravní prostředek. Bude třeba řešit také infrastrukturu pro vzlety a přistání, začlenění do existujícího leteckého provozu, odpovědnost za provoz a samozřejmě bezpečnost cestujících.

Co to všechno znamená pro právo?

Ještě před několika lety bylo možné většinu právních otázek spojených s drony postavit kolem jednoduché situace: člověk řídí dron.

Budoucnost bude složitější. Dron může být součástí automatizovaného systému, získávat velké množství dat, využívat umělou inteligenci, přepravovat náklad nebo být propojen s dalšími technologiemi.

A tím se bude měnit i charakter právních problémů.

Nebudeme řešit pouze: „Smí tento dron v tomto místě létat?“

Ještě častěji se budeme ptát: Kdo odpovídá za výsledek činnosti dronu? Kdo odpovídá za data? Kdo nese riziko chyby systému? A kdo ponese odpovědnost, pokud technologie selže?

Budoucnost už není tak daleko

Důležité přitom je, že velká část tohoto vývoje už není pouze vizí. Nové technologie se testují, vznikají nové provozní modely a evropská regulace se postupně připravuje na jejich širší využití.

Pro podnikatele to znamená především jednu věc: Drony už není vhodné vnímat jen jako technologické zařízení. Stávají se součástí širších obchodních, datových a provozních systémů.

A právě proto se s jejich dalším rozvojem bude měnit nejen způsob, jakým podnikatelé drony používají, ale také způsob, jakým o nich bude muset přemýšlet právo.

Jelikož je letecké právo specializací naší kanceláře, vývoj evropské i národní legislativy stále monitorujeme a informujeme Vás o těch nejzásadnějších novinkách. Sledujte nás, ať je Vás byznys stále o krok napřed před konkurencí.

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner