V předchozích dílech našeho seriálu o fúzích a akvizicích jsme se věnovali fúzím i opačné přeměně v podobě rozdělení společnosti. Dnes se zaměříme na další specifický způsob korporátní přeměny, kterým je převod jmění na společníka.
Přejímajícím společníkem může být fyzická i právnická osoba. Zákon však stanoví podmínku, že přejímající společník musí být podnikatelem, a to jak ke dni vyhotovení projektu převodu jmění, tak v době podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku.
Tento institut, stejně jako fúze či rozdělení, upravuje primárně zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), konkrétně jeho čtvrtá část (§ 337 až § 359).
Co převod jmění znamená a kdy se používá?
Převod jmění na společníka je formou přeměny obchodní společnosti, při které původní společnost zaniká bez likvidace. Veškerá aktiva, pasiva či práva z pracovněprávních vztahů přecházejí ze zákona na přebírajícího společníka, který se stává univerzálním právním nástupcem zaniklé společnosti.
Nejčastěji se tento institut využívá v následujících situacích:
- Koncentrace vlastnictví: Mateřská společnost nebo jediný investor zcela ovládne dceřinou společnost a chce ji pohltit, aby zjednodušil strukturu holdingu.
- Přechod do podnikání jako fyzická osoba (OSVČ): Společník chce formální s.r.o. zrušit, ale hodlá nadále pokračovat v podnikání pod svým vlastním jménem, přičemž si chce ponechat stávající smlouvy, vybavení a know-how.
- Úspora nákladů a času: Oproti klasické likvidaci, která může trvat měsíce až roky, je převod jmění na společníka často rychlejší a administrativně přímočařejší cestou k ukončení existence právnické osoby.
Kdo může jmění převzít?
Kromě výše uvedené podmínky, že přejímající společník musí být podnikatelem, musí splňovat ještě následující podmínky stanovené zákonem o přeměnách:
Společnost s ručením omezeným
- U společnosti s ručením omezeným může jmění převzít pouze společník, jehož podíl představuje nejméně 90 % základního kapitálu a současně je s ním spojeno nejméně 90 % hlasovacích práv (§ 349 odst. 2).
Akciová společnost
- U akciové společnosti může jmění převzít akcionář, který vlastní akcie představující více než 90 % základního kapitálu a současně je s nimi spojeno 90 % hlasovacích práv (§ 354).
Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost
- U veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti platí zvláštní pravidla – pokud zbyde poslední společník, může prohlásit (notářský zápis), že se společnost zrušuje bez likvidace a že přebírá její jmění (§ 345 a § 347).
Co se stane se společností a jaké postavení má přebírající společník?
Klíčovým důsledkem tohoto procesu je zánik společnosti bez likvidace a její výmaz z obchodního rejstříku. Společnost přestává právně existovat, avšak její podnikatelská podstata nezaniká.
Přebírající společník vstupuje do pozice univerzálního právního nástupce a jeho postavení má svá specifika:
- Nabytí majetku a dluhů: Společník nabývá veškerý majetek zaniklé společnosti. Současně však na něj přecházejí veškeré dluhy a závazky.
- Ručení celým majetkem: Přebírající společník se stává univerzálním právním nástupcem zanikající společnosti. Na jeho osobu proto přecházejí nejen veškerá práva a majetek společnosti, ale také její dluhy a další povinnosti. Pokud je přejímajícím společníkem fyzická osoba, musí počítat s tím, že za převzaté závazky odpovídá celým svým majetkem. Nejde přitom o pouhé ručení za dluhy společnosti, ale o jejich přímý přechod na přejímajícího společníka.
Stručné nastínění postupu
- Projekt převzetí jmění: Vypracování písemného projektu, který musí obsahovat přesné určení přejímajícího společníka a výši vypořádání.
- Rozhodný den: Určení rozhodného dne, od kterého se úkony společnosti považují z účetního hlediska za úkony provedené na účet přejímajícího společníka (nesmí předcházet o více než 12 měsíců den podání návrhu na zápis do rejstříku).
- Zápis do obchodního rejstříku: Převod jmění nabývá právních účinků až dnem zápisu do obchodního rejstříku. K tomuto datu zanikající společnost oficiálně zaniká
Rizika přeměny
Přestože je převod jmění elegantním řešením, nese s sebou celou řadu rizik, která je nutné předem důkladně právně posoudit:
- Ochrana věřitelů: Věřitelé zaniklé společnosti mají právo požadovat dostatečné zajištění svých pohledávek, pokud se v důsledku přeměny zhorší jejich dobytnost. Právo na zajištění je nutné uplatnit u soudu ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny.
- Skryté závazky a daňová rizika: Protože přecházejí i neznámé či budoucí závazky (například doměřené daně z minulých let, reklamace, soudní spory), může se přebírající společník dostat do vážných finančních potíží.
Zvláštní pozornost musíme věnovat také daňovým dopadům přeměny. Přejímající společník musí počítat s přechodem daňových práv a povinností zanikající společnosti a s možnými důsledky následných daňových kontrol či doměření daně za předchozí zdaňovací období.
- Složitá formální pravidla: Převod jmění vyžaduje přípravu projektu převodu jmění, splnění informačních a zveřejňovacích povinností, zpracování příslušných účetních dokumentů a schválení přeměny způsobem stanoveným pro konkrétní právní formu společnosti. V případech, kdy zákon vyžaduje vypořádání ostatních společníků, je nutné zajistit také znalecké posouzení přiměřenosti tohoto vypořádání. Přeměna nabývá účinků zápisem do obchodního rejstříku.
Praktický příklad:
Jediný společník s.r.o. provozující maloobchodní prodejnu se rozhodl ukončit fungování firmy v právní formě společnosti a nadále podnikat jako fyzická osoba. Na základě projektu převodu jmění společnost zanikla bez likvidace a veškerý majetek (zboží, vybavení prodejny, hotovost na účtu) i závazky (závazky vůči dodavatelům) plynule přešly na společníka, který v podnikání bez přerušení pokračuje vlastním jménem.
Závěr
Dobře nastavený převod jmění může firmě umožnit efektivně ukončit existenci právnické osoby, zjednodušit vlastnickou strukturu nebo plynule přejít k podnikání v jiné formě bez nutnosti zdlouhavé likvidace. Zvažujete-li tento krok, pečlivá příprava vám pomůže vyhnout se nečekaným finančním rizikům a zajistí hladký přechod k novému uspořádání vaší společnosti. Neváhejte nás kontaktovat!

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner