V předchozích dílech našeho seriálu o přeměnách obchodních korporací jsme se věnovali rozdělení společnosti a převodu jmění na společníka. V dnešním díle se zaměříme na další formu přeměny, kterou je změna právní formy. Ta umožňuje společnosti změnit své právní uspořádání, aniž by bylo potřeba zakládat nový subjekt a převádět na něj jmění.
Co znamená změna právní formy?
Změna právní formy je přeměnou, při níž se mění vnitřní poměry právnické osoby a právní postavení jejích společníků. Samotná právnická osoba nezaniká ani její jmění nepřechází na právního nástupce. Jednoduše řečeno, právnická osoba pokračuje ve své činnosti bez přerušení, pouze se změní její právní forma.
Co se tedy nemění:
- společnost si zachovává svou právní identitu a IČO,
- nedochází k převodu jejího majetku na nový subjekt,
- společnost pokračuje ve svých smluvních vztazích,
- x mění se však její vnitřní uspořádání, pravidla řízení a právní postavení vlastníků.
Kdy je vhodné zvážit změnu právní formy?
Změna právní formy je vhodná zejména tehdy, pokud dosavadní právní uspořádání přestalo odpovídat potřebám obchodní korporace. Konkrétní důvody se mohou lišit s ohledem na situaci a stanovené cíle.
Typickým příkladem je společnost s ručením omezeným, která chce získat investory a potřebuje tomu přizpůsobit svou organizační strukturu. V takovém případě může být vhodné zvážit změnu právní formy na akciovou společnost.
V opačném případě může společnost uvažovat o změně právní formy z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným. Typicky půjde o situaci, kdy chce společnost zjednodušit svou vlastnickou strukturu nebo snížit administrativní zátěž.
Mezi situace, kdy může být změna právní formy relevantní, patří například:
- změna rozsahu a charakteru podnikatelských aktivit,
- změny v organizační struktuře,
- plánované získání investorů,
- potřeba upravit způsob řízení společnosti.
Dopad přeměny na společníky
Změna právní formy se dotýká také samotných vlastníků společnosti. Jejich dosavadní podíly se mohou změnit na jinou formu účasti, například na akcie. S tím se mohou pojit odlišná hlasovací práva, pravidla převodu účasti nebo možnosti podílet se na řízení společnosti.
Zákon zároveň upravuje ochranu společníků, kteří se změnou nesouhlasí.
Ocenění jmění znalcem
Změna právní formy může být v některých případech spojena s povinností nechat ocenit jmění společnosti. Při změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost je ocenění jmění posudkem znalce povinné. Posudek se zpracovává ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy.
Ocenění slouží mimo jiné k ověření, zda hodnota jmění odpovídá alespoň výši základního kapitálu, který má mít společnost po změně právní formy. Základní kapitál nové právní formy proto nemůže být vyšší než částka ocenění jmění vyplývající z posudku znalce.
Projekt změny právní formy
Zásadním dokumentem je projekt změny právní formy, který musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, mezi které patří:
- název obchodní korporace, sídlo a identifikační číslo před změnou právní formy,
- právní formu, kterou má obchodní korporace nabýt,
- název obchodní korporace po změně právní formy,
- nové zakladatelské právní jednání (například společenskou smlouvu nebo stanovy),
- případně pravidla pro vypořádání společníků, kteří se změnou právní formy nesouhlasí,
- den, k němuž byl projekt vyhotoven a
- další náležitosti stanovené zákonem.
Při přípravě projektu je třeba zohlednit související zákonné povinnosti. Může jít například o zveřejnění projektu změny právní formy nebo sestavení mezitímní účetní závěrky. Pokud totiž den vyhotovení projektu není rozvahovým dnem, má obchodní korporace povinnost sestavit mezitímní účetní závěrku právě k tomuto dni.
Na co si dát pozor v praxi?
Nová právní forma může přinést celou řadu odlišných požadavků. Před uskutečněním změny je proto důležité ověřit, zda obchodní korporace splňuje zákonné podmínky a zda její zamýšlené vnitřní uspořádání odpovídá právní úpravě.
Neoprávněnému zvýhodnění některých společníků
Důležité je dbát na to, aby nedocházelo k neoprávněnému zvýhodnění některých společníků nebo členů na úkor ostatních. V souvislosti se změnou právní formy totiž nesmí být společníkům nebo členům poskytnuto jakékoli plnění, pokud zákon nestanoví něco jiného.
Lhůta
Dále je vhodné věnovat pozornost lhůtě pro podání návrhu na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku. U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti lze návrh na zápis změny právní formy zpravidla podat nejdříve po uplynutí jednoho měsíce ode dne schválení změny právní formy valnou hromadou.
Odpovědnost za dluhy
V neposlední řadě je potřeba zohlednit odpovědnost za již existující dluhy. Osoby, které byly společníky obchodní korporace ke dni zápisu změny právní formy na jinou formu, ručí za její dluhy, které k tomuto dni existovaly, ve stejném rozsahu jako před zápisem změny do obchodního rejstříku, ledaže je ručení společníků po zápisu vyšší.
Závěr
Změna právní formy může představovat nástroj, jak přizpůsobit právní uspořádání společnosti jejím aktuálním potřebám. Hlavní výhodou je pokračování právnické osoby v existenci, aniž by bylo nutné zakládat nový subjekt a převádět na něj dosavadní jmění. Zásadní je především předem vyhodnotit právní, účetní a organizační důsledky, které nová právní forma přinese.

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner