Drony se postupně stávají běžnou součástí celé řady činností. Využívají se při kontrole a inspekci infrastruktury, monitoringu území, pořizování leteckých snímků, mapování, kontrole staveb, ochraně životního prostředí nebo při dalších činnostech, které mohou zajišťovat také veřejné instituce.

S tím souvisí i otázka, jak se drony promítají do veřejných zakázek?

Kde se potkávají drony a veřejné zakázky

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde především o zakázky na nákup samotných bezpilotních systémů. To ale zdaleka není jediná možnost.

Veřejný zadavatel může například poptávat:

• dodávku dronů a souvisejícího vybavení,
• servis a údržbu bezpilotních systémů,
• letecké snímkování a pořizování dat,
• monitoring určitého území nebo objektů,
• inspekci staveb, mostů, energetických zařízení či jiné infrastruktury,
• mapování a tvorbu 2D nebo 3D podkladů,
• nebo komplexní službu, jejíž součástí je provoz dronu, zpracování dat a jejich vyhodnocení.

V takovém případě zadavatel vůbec nemusí pořizovat vlastní dron. Může poptávat výsledek nebo službu, která je prostřednictvím dronů poskytována.

A právě tady vzniká zajímavý průsečík práva veřejných zakázek a leteckého práva.

Dron jako předmět zakázky, nebo jako prostředek?

Pro správné právní nastavení veřejné zakázky je podstatné, co zadavatel skutečně potřebuje.

Pokud například obec potřebuje pravidelně kontrolovat stav střech svých budov, nemusí být jejím cílem vlastnit dron. Jejím skutečným cílem může být pravidelná inspekce střech a získání příslušných dat.

Stejně tak může veřejný zadavatel potřebovat pravidelné letecké snímkování určitého území, kontrolu liniové infrastruktury nebo monitoring konkrétních objektů.

Dron je v takovém případě především prostředkem k poskytnutí požadované služby.

To může mít význam nejen pro samotné vymezení předmětu veřejné zakázky, ale také pro nastavení kvalifikačních požadavků, technických podmínek, odpovědnosti a smluvních podmínek.

Jak správně nastavit předmět zakázky?

Jednou z prvních otázek proto může být:

Co vlastně zadavatel potřebuje získat?

Je rozdíl mezi požadavkem:

„Dodání bezpilotního letadla s konkrétními technickými parametry“

a požadavkem:

„Zajištění pravidelné inspekce objektů prostřednictvím bezpilotního systému včetně pořízení a zpracování dat.“

V prvním případě je hlavním předmětem zakázky technologie. V druhém případě je předmětem služba, při jejímž poskytování dodavatel využívá dron.

To je důležité také proto, že pokud zadavatel ve skutečnosti nepotřebuje konkrétní technologii – dron, nemusí být vhodné definovat zakázku prostřednictvím parametrů konkrétního dronu. Je účelnější popsat požadovaný výsledek, rozsah služby a její kvalitativní parametry.

Technické požadavky musí odpovídat skutečné potřebě

Pokud je dron součástí řešení, dostáváme se k otázce technických podmínek.

Zadavatel může potřebovat například určitou:

• výdrž letu,
• nosnost,
• kvalitu snímání,
• přesnost měření,
• typ senzoru,
• odolnost vůči povětrnostním podmínkám,
• schopnost provozu v určitém prostředí,
• nebo kompatibilitu s používaným softwarem.

Podstatné je, jako u všech veřejných zakázek, aby požadavky vycházely ze skutečné potřeby zadavatele a nebyly bezdůvodně nastaveny tak, že odpovídají pouze jednomu konkrétnímu výrobku nebo řešení.

U dronů může být toto riziko poměrně výrazné. Trh se vyvíjí rychle a technické parametry jednotlivých systémů se mohou v čase měnit.

Jen technická specifikace nestačí

U zakázek souvisejících s drony je potřeba myslet také na samotný provoz.

Dron může být technicky vhodný pro požadovanou službu, ale to ještě automaticky neznamená, že jej bude možné za daných podmínek provozovat.

Je proto třeba zohlednit například:

• kde bude provoz probíhat,
• v jakém režimu,
• kdo bude dron provozovat,
• jaké kvalifikace budou potřebné,
• zda bude nutné specifické oprávnění,
• jaké provozní postupy budou vyžadovány,
• a kdo ponese odpovědnost za splnění příslušných leteckých požadavků.

Právě zde se do veřejné zakázky dostává letecké právo.

Kdo je vlastně provozovatelem?

Tato otázka může být zásadní zejména u zakázek na služby.

Pokud zadavatel pouze koupí dron a bude jej následně provozovat sám, bude právní situace jiná než v případě, kdy si objedná například pravidelné letecké inspekce a dodavatel bude dron provozovat sám. Od toho se pak odvíjí nastavení samotných podmínek výběrového řízení.

Ve smlouvě by proto mělo být jasně nastaveno například:

• kdo zajišťuje provoz UAS,
• kdo zajišťuje dálkově řídící piloty,
• kdo odpovídá za splnění provozních podmínek,
• kdo zajišťuje potřebná oprávnění,
• kdo odpovídá za škodu,
• kdo řeší případné incidenty,
• kdo má být pojištěn, na co a v jakém rozsahu,
• a jaká je odpovědnost jednotlivých stran.

Jak je to s daty?

U řady dronových služeb nebude hlavním výsledkem samotný let, ale data, která při něm vzniknou.

Může jít například o fotografie, video, mapové podklady, 3D modely nebo jiné výstupy ze senzorů.

Veřejná zakázka by proto měla řešit také otázky spojené s:

• vlastnictvím a užíváním výstupů,
• předáváním dat,
• jejich archivací,
• bezpečností,
• zpracováním osobních údajů,
• případně dalším využitím získaných dat.

U některých zakázek může být právě nakládání s daty z podstaty věci významnější než samotný provoz dronu.

Na co by tedy měl zadavatel myslet?

U veřejných zakázek souvisejících s drony bych proto doporučil postupovat od potřeby zadavatele, nikoliv od samotné technologie.

Nejdříve si položit otázku jaký problém chceme prostřednictvím dronu vyřešit a teprve pak jaké řešení k tomu potřebujeme?

Může jít o nákup technologie. Stejně tak ale může jít o službu, při které dodavatel využívá dron jako jeden z nástrojů k dosažení požadovaného výsledku.

Právě správné rozlišení těchto situací může být klíčové pro nastavení zadávacích podmínek i následné smlouvy.

Na co má dávat pozor dodavatel?

Na veřejnou zakázku se ale samozřejmě musí dívat také dodavatel. A právě pro něj může být důležité, aby si ještě před podáním nabídky ověřil, co všechno bude muset pro splnění zakázky skutečně zajistit.

Nestačí přitom pouze vlastnit vhodný dron nebo mít zkušenosti s jeho provozem.

Dodavatel by měl věnovat pozornost zejména tomu:

• zda splňuje všechny požadované kvalifikační předpoklady,
• zda má k dispozici odpovídající techniku a personál,
• zda bude schopen zajistit provoz v požadovaném rozsahu a na konkrétních místech,
• zda pro zamýšlený provoz disponuje potřebnými oprávněními,
• kdo bude odpovědný za jednotlivé části plnění,
• jaké výstupy a data bude muset zadavateli předávat,
• a zda jsou požadavky zadavatele reálně splnitelné za stanovených smluvních podmínek.

Pozornost si zaslouží také vlastní smlouva. Pokud například dodavatel garantuje pravidelný monitoring určitého území, může být podstatné, co se stane v případě, že let nebude možné uskutečnit kvůli počasí, omezení provozu, technické závadě nebo jiné okolnosti. Na to je dobré myslet již na začátku procesu, aby pak nevznikaly zbytečné spory.

Stejně tak by měl dodavatel předem vědět, jaké důsledky bude mít případné nesplnění termínu, nedostatečná kvalita dat nebo nemožnost provést konkrétní let.

U dronových zakázek se proto vyplatí číst zadávací dokumentaci nejen ve smyslu, zda dokážeme tuto službu technicky poskytnout, ale také zda ji dokážeme poskytnout za těchto právních, provozních a smluvních podmínek?“

Právě druhá otázka může být pro dodavatele rozhodující.

Co z toho vyplývá?

Dron se ve veřejné zakázce nemusí objevit jen jako položka ve specifikaci pořizované techniky. Může být také prostředkem, kterým dodavatel poskytuje požadovanou službu.

Ať už jde o nákup UAS, letecké snímkování, inspekci infrastruktury, monitoring území nebo komplexní zpracování dat, vždy je potřeba vedle zadávacího práva myslet také na pravidla provozu dronů, odpovědnost, ochranu dat a praktickou realizovatelnost celého řešení.

Protože u dronů nemusí být nejtěžší otázkou to, jaký dron vybrat. Někdy je mnohem důležitější správně určit, co vlastně veřejný zadavatel potřebuje objednat a co je pro něj nejvhodnější. Na první pohled může být pořízení vlastního dronu ekonomicky nejvýhodnější, avšak je nutné zvážit, zda je subjekt schopen zajistit vše potřebné pro řádný provoz a zda není vhodnější poptat již předem definovanou službu.

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner