Nejvyšší soud ČR vydal dne 10. 3. 2026 rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 235/2026, které přináší důležité upřesnění k výkladu pojmu zákaznické základny podle § 2315 občanského zákoníku, zejména ve vztahu k nárokům nájemce při skončení nájmu.

Co je zákaznická základna

Nejvyšší soud zdůraznil, že za zákaznickou základnu lze považovat pouze takový okruh klientů, kteří mají ke konkrétnímu prostoru skutečný vztah – tedy se do něj opakovaně vracejí a využívají zde poskytované služby nebo nakupují zboží. Rozhodující je proto vazba zákazníků na dané místo podnikání, nikoli jen samotná existence obchodních vztahů.

Co není zákaznická základna

Zároveň lze z rozhodnutí vymezit situace, kdy o zákaznickou základnu zpravidla nepůjde. Typicky se jedná o případy, kdy ke kontaktu se zákazníky vůbec nedochází nebo jen výjimečně, případně kdy je vztah zákazníků navázán spíše na osobu podnikatele než na konkrétní prostor.

Zákaznická základna a podnájem

Významné závěry přineslo rozhodnutí také ve vztahu k podnájmu. Nejvyšší soud dovodil, že podnájemci nejsou zákazníky nájemce, a ani jejich souhrn proto nepředstavuje zákaznickou základnu. Pokud navíc nájemce oslovuje podnájemce za účelem splnění svých smluvních povinností, nejde o vytváření klientely, ale o plnění závazku z nájemní smlouvy.

Rozhodnutí tak potvrzuje, že ochrana podle § 2315 občanského zákoníku se uplatní pouze v případech existence skutečné a na prostor vázané klientely. Ne každá ekonomická aktivita realizovaná v pronajatých prostorách proto automaticky zakládá nárok na kompenzaci po skončení nájmu. To může mít významný dopad na budoucí rozhodování v obdobných sporech.

Řešíte nájem prostor pro své podnikání a nejste si jistí, jak postupovat? Rádi vám pomůžeme – neváhejte nás kontaktovat.