Evropský parlament a Rada EU dosáhly 15. června 2026 předběžné politické dohody o revizi nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se řídí společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě. Tato unijní legislativa upravuje kompenzační nároky při odepření nástupu na palubu, zrušení letů nebo jejich významném zpoždění. Finálnímu kompromisu předcházely intenzivní debaty v unijních institucích, které trvaly více než třináct let.

Výsledek vyjednávání však představuje pro letecké společnosti značné zklamání. Klíčová úprava, kterou dopravci dlouhodobě prosazovali jako jediné funkční systémové řešení – tedy zejm. prodloužení časových prahů pro vznik nároku na odškodnění – z konečného textu zcela vypadla. Nový právní rámec naopak zavádí řadu dodatečných povinností, z nichž některé s narušením samotného provozu věcně ani nesouvisí.

Současný stav a kořeny legislativního sporu

Nařízení (ES) č. 261/2004 tvoří již od let 2004 a 2005 základní pilíř právního postavení pasažérů v evropském prostoru. Současný mechanismus zakládá nárok na finanční kompenzaci ve výši 250–600 EUR v situacích, kdy zpoždění na příletu dosáhne 3 a více hodin, případně pokud dojde ke zrušení letu na poslední chvíli. Působnost nařízení pokrývá všechny odlety z letišť na území EU a rovněž přílety do EU, jestliže je let provozován evropským leteckým dopravcem. Geograficky se pravidla aplikují v členských státech EU, na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku.

Letecké společnosti dlouhodobě podrobují kritice zejména fixní tříhodinovou hranici pro vznik odpovědnosti. V případě neočekávané technické závady mají dopravci minimální časový prostor na operativní zajištění náhradního letadla. Tento tlak je často nutí let raději preventivně zrušit. Posun tohoto časového prahu na 4 či více hodin by přitom podle leteckých asociací prokazatelně zvýšil šanci, že se let s mírnou modifikací uskuteční a cestující úspěšně dorazí do své cílové destinace.

Dlouhá cesta k unijnímu kompromisu

Evropská komise předložila komplexní návrh novely (spis 2013/0072(COD)) již 13. března 2013. Jeho záměrem bylo redefinovat časové prahy zpoždění a přinést přehlednější a transparentnější vymezení tzv. mimořádných okolností. Kvůli vleklým neshodám a odporu jednotlivých členských států však tento návrh uvízl v Radě na více než jedno desetiletí.

Zásadní posun nastal až v červnu 2025 pod polským předsednictvím, kdy Rada přednesla svůj společný vyjednávací postoj. Tento mandát pro jednání s Evropským parlamentem a Komisí původně kalkuloval s těmito parametry:

• Zvýšení limitu pro vznik nároku na kompenzaci na 4 hodiny u letů v rámci unijního prostoru a do vzdálenosti 3 500 km.
• Prodloužení tohoto limitu na 6 hodin u dálkových letů nad tuto hranici.
• Snížení maximální finanční náhrady u letů nad 3 500 km z původních 600 na 500 EUR.

Evropský parlament však zaujal striktně odmítavé stanovisko. V lednu 2026 poslanci většinově potvrdili pozici, která trvala na absolutním zachování tříhodinového prahu i stávající výše finančních náhrad. Parlament naopak požadoval další posílení ochrany spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že Rada tyto pozměňovací návrhy neakceptovala, musel o výsledné podobě rozhodnout smírčí Výbor pro dohodovací řízení (Conciliation Committee) s nejzazším termínem do 15. června 2026.

Finální podoba reformy: Co se mění v praxi?

Výsledná politická dohoda nakonec do značné míry zachovává stávající architekturu nařízení a doplňuje pouze selektivní revize. Z pohledu leteckých operátorů nedošlo k prosazení očekávaných úlev. Jako relevantní kontext je třeba uvést, že Evropská komise v roce 2026 potvrdila, že vysoké ceny paliv nelze kvalifikovat jako mimořádnou okolnost pro zproštění se povinnosti vyplácet náhrady.

Přehled schválených podmínek a finančních náhrad:

Délka / Typ letu	Časový práh pro nárok	Výše odškodnění
Lety do 1 500 km	zpoždění nad 3 hodiny / zrušení méně než 14 dní před odletem	250 EUR
Lety v rámci EU nebo od 1 500 do 3 500 km	zpoždění nad 3 hodiny / zrušení méně než 14 dní před odletem	400 EUR
Ostatní delší lety	zpoždění nad 3 hodiny / zrušení méně než 14 dní před odletem	600 EUR

Nově zavedené procesní lhůty a provozní povinnosti:

• Lhůta pro uplatnění nároku: Pasažéři mají nově na podání žádosti o kompenzaci fixní okno v délce 9 měsíců.
• Lhůta pro vyřízení dopravcem: Letecká společnost je povinna nárok finančně vypořádat, případně předložit odůvodněné odmítnutí s prokazatelným odkazem na mimořádné okolnosti do 30 dnů.
• Revidovaný seznam mimořádných okolností: Text nově explicitně specifikuje vnější situace, za které dopravce nenese odpovědnost. Patří sem přírodní katastrofy, válečné konflikty, nepříznivé meteorologické podmínky, zásahy nepřizpůsobivých cestujících či stávky personálu letišť a řízení letového provozu. Pravidla byla zpřesněna kvůli předvídatelnosti, avšak text neposiluje striktní přístup odvětví kladoucí bezpečnost na první místo.
• Koncept sdílené odpovědnosti: Letiště budou muset povinně disponovat krizovými plány pro zajištění nouzového ubytování pasažérů v případech plošného kolapsu dopravy.
• Zavazadlová politika a rodiny: Nová pravidla unifikují limity pro bezplatná příruční zavazadla a rozšiřují procesní práva rodin s dětmi či osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Očekávané dopady a reakce leteckého odvětví

Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) podrobilo chystanou novelu ostré věcné kritice. Podle jejích interních analýz dosahuje administrativní a přímá finanční zátěž spojená s implementací nařízení EU 261 přibližně 8 miliard EUR ročně. IATA upozorňuje, že nová pravidla nijak neřeší reálné kořenové příčiny provozních zpoždění. Ta přitom prokazatelně a velmi často vznikají kvůli strukturálním a kapacitním nedostatkům na straně evropského systému řízení letového provozu.

Vedení IATA z toho důvodu označilo schválenou dohodu za reformu pouze podle názvu. Podle jejich vyjádření přinese toto znění leteckým společnostem výhradně provozní komplikace a eskalaci vícenákladů, které v konečném důsledku dopadnou na samotné spotřebitele v podobě zvýšení cen letenek (zdroj: tiskové prohlášení IATA ze dne 15. června 2026).

Předběžnou dohodu musí v dalším kroku formálně schválit Evropský parlament (plenární hlasování se očekává na červencové schůzi) a následně Rada. Nová legislativa by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2027, a to dvacet dní po jejím oficiálním vyhlášení v Úředním věstníku EU. Leteckým operátorům doporučujeme v navazujícím období detailně monitorovat chystaný prováděcí (enforcement) balíček a připravovanou evropskou leteckou strategii.

Celý článek je dostupný na epravo.cz.

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner

Mgr. Kristina Martínková, koncipientka